Znáte to, jakmile v září vstoupíte do školy, najednou začne být všeho moc a dva měsíce volna jako by nebyly. Právě proto jsem ráda, že letos jsem ten krušný začátek neprožívala úplně standardně. Než se totiž ten kolotoč stihl na plný obrátky roztočit, tak jsem z něj ještě na chvilku vystoupila a odjela pryč. Jinými slovy jsem si lehce prodloužila prázdniny a alespoň na moment ještě nabyla dojmu (bohužel falešného), že před sebou vlastně vůbec nemám tolik práce... Švýcarsko totiž dokáže zastavit čas.A jelikož jsem navíc cestovala se samými skvělými lidmi, všechno bylo ještě báječnější. Během několika dní jsme navštívili spoustu nezapomenutelných míst a dá se říci, že jsme poznali všechny tváře Švýcarska.
Tahle poměrně malinká země totiž nabízí nespočet možností toho, jak si její návštěvu užít po svém. Ať už se chcete kochat přírodou, nasávat městkou atmosféru plnou kultury a umění nebo navštěvovat památky, nemůže se vám stát, že byste odjížděli zklamaní. Jo a jestli jste taky takoví milovníci jídla jako já, Švýcarsko je stoprocentně jedna ze zemí, kterou musíte "okusit". Bezkonkurenční sýr a jedinečná čokoláda jsou důkazem toho, že na gastronomickém žebříčku má své místo opravdu hodně vysoko...
Za návštěvu rozhodně stojí sýrárna Gruyere. Právě tady se totiž tenhle jedinečný sýr vyrábí. Kromě toho, že dostanete vlastní balíček sýru jako ochutnávku k prohlídce, se dozvíte opravdu všechno o tom, jak výroba probíhá. Jen doporučuji, abyste si svého přenosného průvodce nastavili na angličtinu, francouzštinu nebo němčinu. Česká verze se jim opravdu nepovedla, teda pokud vám není pět... 
No a až se dostatečně nabažíte sýru, posuňte se o něco výše do městečka. Celé si ho pomalu projděte a vyšlápněte si kopeček, na kterém se tyčí hrad. Bude se vám tam líbit.Dalším monumentem, tentokrát přírodním, jsou dozajista hory. Konkrétně ten úžasný výhled... Pokud ve zdraví přežijete strastiplnou cestu autobusu do tamních horských výšin, při pohledu dolů se vám dech zastaví zcela určitě. A až budete plánovat, do jakých míst se vydáte, vyberte si přehradu Grande Dixence Dam. Je ve výšce okolo 2 700 m n. m. a voda, která ji naplňuje, má mléčně bílou barvu, která se jen tak nevidí.
Nicméně - vraťme se ještě k jídlu. Na úvod jedna malá otázečka pro každého z vás... Máte rádi čokoládu? Protože jestli jo, vesnička Broc ve které se nachází La maison Cailler, vám nabídne nejčokoládovější gastrozážitek, jaký si možná ani neumíte představit. Projdete se džunglí, ze které se berou kakaové boby, zjistíte, čím vším si prochází takový čokoládový bonbon předtím, než ho vybalíte z obalu a strčíte do pusy a vlastnoručně si vyloupnete kakaový bob. A nakonec vás čeká neomezená ochutnávka... No není to nebe? Mimochodem, pan Cailler byl historicky prvním čokolatiérem, kterého napadlo vyrobit tabulkovou čokoládu. Myslím, že Nobelova cena by se měla udělat i za přínos světové kuchyni. A tenhle pán by pro mě byl žhavým kandidátem...
Když cestuji, ať už v Čechách nebo v zahraničí, vybírám si většinou města. Baví mě, jak to tam žije, kolik všemožných kulturních proudů se tam prolíná a jakými barvami to tam hraje. Asi jsem prostě městský člověk... Každopádně jsem se cítila neskutečně šťastná, když jsem se procházela trochu přeplněnými ulicemi Bernu nebo pozorovala západ slunce u břehu Ženevského jezera v městečku Montreux. Dá se říct, že v těchhle chvílích mi nic nechybělo. A víte, co na tom bylo nejkrásnější?
To, jak se tahle města lišila. Německý, nonkonformní, umělecký a moderní Bern naproti frankofonnímu, osobitějšímu, menšímu a tradičnímu Montreux. Rozdíly nemusíte ani hledat a na každém rohu jich najdete hned několik. A tahle rozmanitost je možná hlavním důvodem toho, že tak ráda cestuju a poznávám všechno, co je nějakým způsobem jiné a nové. Nikdy nevím, co objevím. Nevím ani to, jestli se mi to bude líbit, nebo ne. Ale jsem si naprosto jistá, že využiju každou příležitost k tomu, abych to zkusila...
To, jak se tahle města lišila. Německý, nonkonformní, umělecký a moderní Bern naproti frankofonnímu, osobitějšímu, menšímu a tradičnímu Montreux. Rozdíly nemusíte ani hledat a na každém rohu jich najdete hned několik. A tahle rozmanitost je možná hlavním důvodem toho, že tak ráda cestuju a poznávám všechno, co je nějakým způsobem jiné a nové. Nikdy nevím, co objevím. Nevím ani to, jestli se mi to bude líbit, nebo ne. Ale jsem si naprosto jistá, že využiju každou příležitost k tomu, abych to zkusila...
